Modlitebna
Modlitebna je označení pro stavbu, soubor místností či místnost (např. ve sborovém domě), která slouží k bohoslužebnému shromáždění podobně jako chrám, případně pouze k modlitbě jako oratorium.
V Čechách a na Moravě se tento termín historicky váže k pojmu toleranční modlitebna, tj. tolerančním patentem za omezujících pravidel povolené bohoslužebné stavby tolerančních církví.
Křesťanství
[editovat | editovat zdroj]V některých protestantských církvích, například v Církvi bratrské, byl jako oficiální označení prostorů či staveb určených k bohoslužbám tradičně používán výhradně termín modlitebna. Z misijních důvodů a s ohledem na srozumitelnost je ale nyní termín kostel používán i k označení některých konkrétních objektů Církve bratrské, například Nového kostela v Litomyšli.

Jiné protestantské církve, například Českobratrská církev evangelická (ČCE), používají též obvyklý termín kostel a rozlišení je založeno na stavebním provedení. Jako modlitebna je v ČCE někdy označována místnost v budově sborového domu, vyhrazená ke konání bohoslužeb. Ve sborovém domě bývá také byt duchovního, případné další byty, místnosti určené ke konání jiných menších shromáždění (biblických hodin, shromáždění dětí a mládeže, schůzí starších, ...), knihovna, sborový archiv apod.
Judaismus
[editovat | editovat zdroj]V judaismu je modlitebna a synagoga místem modliteb. Jde o dva typy staveb, mezi kterými nelze jednoduše stanovit hranici. Obecně jsou židovské modlitebny charakteristické tím, že bohoslužebný účel neovlivňuje základní stavební a architektonický ráz domu.[1] Modlitebny se přitom nacházely především v místech s menší či chudší židovskou obcí.[1]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b FIEDLER, Jiří. Židovské památky v Čechách a na Moravě. Praha: Sefer, 1992. 200 s. ISBN 80-900895-1-8. S. 29.
